Technika práce v 25minutových intervalech, často známá jako metoda Pomodoro, má své kořeny v 80. letech 20. století. Vymyslel ji Francesco Cirillo, tehdejší student, který bojoval s prokrastinací a nedostatkem soustředění. Hledal jednoduchý způsob, jak zlepšit své studijní návyky a produktivitu. Inspirován kuchyňským časovačem ve tvaru rajčete (italsky "pomodoro"), začal experimentovat s prací v krátkých, časově omezených blocích.
Zjistil, že rozdělení velkých úkolů na menší, zvládnutelné 25minutové úseky, proložené krátkými přestávkami, mu výrazně pomohlo udržet pozornost a dokončit práci. Původně osobní systém se postupně vyvinul v propracovanou metodu time managementu, která zahrnuje plánování, sledování a procesní vylepšení. Cirillo později publikoval knihu a začal metodu šířit, čímž si získala popularitu po celém světě pro svou jednoduchost a efektivitu v různých oblastech, od vývoje softwaru po psaní a studium.
Dnes je tato technika jednou z nejuznávanějších metod pro zvýšení produktivity, kterou používají miliony lidí. Její úspěch spočívá v psychologických principech, jako je naléhavost vytvořená časovačem, uspokojení z dokončení malých úseků a pravidelné přestávky zabraňující vyhoření. Je to důkaz, že někdy ty nejjednodušší nápady mohou mít největší dopad.
